Tak tady je ukázka mé tvorby. Možná se někomu mé výtvory nebudou líbit, ale to mi vůbec nevadí. Nesnažím se stavět dokonalé zmenšeniny opravdových strojů. Hlavně, že jsem spokojen já :-D A vovovovotom to je! :-D Modelaření ZDAR!
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Modelaření se věnuji s drobnými přestávkami od dětství. Táta je také modelář, i když se dnes už věnuje RC , ale i on se věnoval plastikovým modelům. A tak bylo celkem logické, že i já jsem tomuto "koňovi" propadnul. Snad jako každý začínající modelář u nás, tak i já jsem začínal na modelech Kovozávodů Prostějov. K barvení jsem používal barvy Humbrol, Revell a Agama, které jsem "zabavil" tátovi. Jednou jsem pod vánočním stromečkem objevil dvě stavebnice v měřítku 1:72 od firmy Revell: P-39 a Hawker Hurricane a dodnes si něco od této firmy rád postavím. Modely jsem barvil štětcem, nebo tupováním, do stříkací pistole mi nějak chyběla odvaha. Čas oponou trhnul a dnes stříkám i složité markingy přes masky a používám téměř výhradně moderní barvy GSI.

Co jsem opustil svou rodnou hroudu, začal jsem se lepení modelů věnovat intenzivněji. Byl jsem hodně zaměřen na druhou světovou válku a převážně Luftwaffe, většinou v měřítku 1:72. To se dnes už také změnilo a převážně stavím větší modely 1/48 nebo i 1/32 a pokud to jde, tak v reálném, nebo fiktivním Československém markingu. Jinak modely stavím jen tak z krabičky s minimálním množstvím úprav či doplňků pro svoji potěchu.

A najednou je všechno jinak. Po nějaké době jsem byl kolegy z Model Fora přemluven ke koupení pořádné modelářské výzbroje a to pistole a nějakého kompresoru. Vzhledem k tomu, že to už nebyla tak značná investice, zakoupil jsem jednoho prázdninového dne tyto nástroje a od začátku změnil můj styl modelaření. První vlaštovkou nebo spíše stříkaným modelem byl L-39 Albatros od Edíků. Na své první modely jsem používal ke stříkání barvy Emailové barvy (Humbrol, Revell, Agama) později jsem si zakoupil i Emailové Tamiye a Model mastery. Ale časem jsem od těchto barev upustil a pořídil si kvalitní barvy Mr. Color od GSI. Také modely, které jsem začal stavět jsem trošku zvětšil. Pomalu opouštím měřítko 1/72 a přecházím na měřítko 1/48 i 1/32. A směs stavebnic je také různorodá, převážně Edíci, nějaká ta Hasegawa a i Tamka se objevuje s mém kytníku, ale stále zůstávám věrný letadlům druhé světové války a to všech válčících stran, ale přeci jen převažují modely Luftwaffe a v poslední době jsem začal dělat i letadla, která sloužila v Československém letectvu.

Občas i napíši nějakou stavební recenzičku pro Model Web. A i dokonce i veřejné soutěže jsem začas občas navštěvovat. Zatím mým větším a vlastně jediným úspěchem je druhé místo v bodovací soutěži Kopřivnické poháry. Od roku 2010 jsem se stal členem modelářského klubu Apolo Kopřivnice. Ale jinak má priorita je stavět si jen tak pro zábavu a potěšení. A tohle mě ještě čeká na slepení.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2009 až červenec 2017
  • 61 zobrazení
  • 0
  • 00
Jednoho dne jsme si Garfieldem řekli, že když už děláme nějakou ptákovinu či kočičárnu, tak ať to stojí za to! A založili jsme Designové studio U ptáka a kocoura. Premiérové představení se odehrálo na Modellbrnu 2017 v rámci výstavních stolů What If? SIGu. Zakládáme si na tom, že se snažíme svou práci dotahovat od začátku do konce, tedy od nápadu k modelu. A zatím se nám to daří...
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • červen 2018 až červen 2019
  • 238 zobrazení
  • 0
  • 88
První letoun C-10 zkompletovaný továrnou Avia, původně Messerschmitt Bf-109G-10. Výzkumný letecký ústav (VLÚ), březen 1946, Praha - Ruzyně.
Model Revell/Monogram 1/48 podle skutečné předlohy.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.2.2011
  • 51 zobrazení
  • 0
  • 00
Avia C-10.6, (S-99) EV-11, velitelský roj 2. letecké divize, Stíhací výcvikové středisko, Československé letectvo, letiště Planá u Českých Budějovic, jaro 1947

Model Eduard 1/48 podle skutečné předlohy.

Tento stroj, zapůjčený spolu s dalšími třemi Aviemi C-10 od leteckých hlídek Sboru národní bezpečnosti, létal v s černým označením EV-11 u vojenského letectva. Stejné označení by podle nařízení Hlavního štábu velitelství č. j. 157 z ledna 1946 mělo být i na spodních plochách křídla. Toto však není fotograficky doloženo pro špatnou kvalitu snímku. Podle některých zdrojů byl celý nastříkán šedozelenou barvou, nejspíše německého odstínu RLM 02 s československými výsostnými znaky s bílým lemem na obvyklých šesti pozicích.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.12.2018
  • 34 zobrazení
  • 1
  • 00
Poválečně vyrobený Ta 152 C-1 v Československých policejních službách.
Model HobbyBoss 1/48, návrh Karlik, realizace masek a obtisků Designové studio U ptáka a kocoura.

Po Druhé světové válce zůstalo na našem území mnoho pozůstatků po provozu německé Luftwaffe. Mezi těmito zbytky bylo nalezeno ve firmě Leichbau v Českých Budějovicích (kromě výkresové a výrobní dokumentace k Ta 152 C-1) i několik neoznačených beden. Po otevření a prozkoumaní jejich obsahu byli všichni přítomní v šoku. V bednách se totiž nacházel kompletní rozmontovaný šestý prototyp Ta-152 V6 v. č. 110006 a hned šest motorů DB603L. Bylo rozhodnuto letoun zkompletovat a podrobit zkouškám VZLÚ. Pro kompletaci byl vybrán podnik Avia, letoun dostal označení Avia S-191. Během zkoušek si ponechal původní německé zbarvení, jen německé znaky byly zatřeny a na obvyklých místech nahrazeny českými, na boku trupu nesl kódové označení V-6.
Po úspěšném provedení letových a pevnostních zkoušek bylo rozhodnuto letoun předat k leteckým hlídkám SNB. Zde obdržel imatrikulaci OK-BDN a kamufláž odpovídající tehdejšímu standardnímu zbarvení letounů SNB. Letoun byl umístěn na letišti Staňkov, kde sloužil až do druhé poloviny padesátých let 20. století, kdy byl sešrotován...
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2016 až srpen 2018
  • 54 zobrazení
  • 0
  • 00
Avia S-199.185, IF-01, Protiletadlové učiliště, Olomouc, od roku 1953

Model Academy 1/48 podle skutečné předlohy.

Tak letoun byl původně Avia S-99.8 (motor 11900325). Tovární pilot Avie Široký letoun přelétl 6. 11. 1946 do VLÚ, kde byl do května 1947. Odtud ho 7. 5. 1947 pilot František Cyprich přelétl do Kbel.
Letoun byl v letech 1947 až 1950 přidělen k LH SNB Brno (Letecké hlídky Sboru národní bezpečnosti). 5. 10. 1948 dostal nový motor 011102114. U Bezpčnostního letectva (BL) nesl označení OK-BYH.
Letoun byl 30. 6. 1950 přelétnut zpět do Avie. Nálet draku byl do té doby u BL 129 hodin. V Avii byl od 18. 11. přestavěn na S-199 a potom byl předán po 23. 12. 1950 od BL k MNO.
U armády pravděpodobně sloužil u 51. leteckého pluku. 51. letecký pluk sídlil do roku 1952 v Plzni, poté v Mladé. Zdá se, že "Mezek" v armádních barvách byl značně "fotogenický", protože toto I-efko zachycuje vícero dobových snímků.
Potom tento letoun našel od roku 1953 nové působiště v PLU (Protiletadlové učiliště) v Olomouci, kde byl používán jako učební pomůcka. V PLU si Avia "ponechalala" původní označení IF-01, přestože zpravidla pomůcky tady nosily označení PL.
Např. švalbina PL-01 či La-7 PL-02. Nejspíš v učilišti sloužil "Mezek" jako statická pomůcka.
Sešrotován byla tato Avia S-199 zřejmě v roce 1959.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.1.2019
  • 41 zobrazení
  • 0
  • 00
Demilitarizovaný prototyp pro kondiční a popularizační lety.
Model Eduard 1/48, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

V poválečném Československu byly veřejností velice oblíbené různé letecké dny. V rámci oslav 1. výročí konce Druhé světové války tak dostala Avia S-280 (Dříve Heinkel He-280 V8 u DSF), která byla používaná ve VZLÚ pro kondiční lety zkušebních pilotů, speciální zbarvení. Na letecké dni v Plzni dne 8. května 1946 na něm pilot kpt. Jaroslav Adam Koutecký předvedl užaslému publiku dechberoucí akrobatickou sestavu, za tento čin byl později povýšen na majora.
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2018
  • 66 zobrazení
  • 0
  • 00
Výcvikový prostor Heuberg u Stettenu, jižní Němceko, únor 1945.
Model Revell/Dragon 1/48 podle skutečné předlohy.

Zkušební prototyp přepadového stíhacího letounu, připravený ke vzletu z devítimetrové zjednodušené rampy, upevněnou na obyčejný dřevěný sloup. Tento kus posloužil k ověřená funkce raketových motorů a návratového systému (padáků). Všechny Nattery byly v první fázi letu řízeny autopilotem firmy Patin.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2017
  • 27 zobrazení
  • 0
  • 00
Skřivanovy nestátní aerolinky Brno, 1948-1968.
Model Revell/ICM 1/48, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

C-45 speciální salónní úpravy od SNA Brno byl s velkou oblibou používán vrcholnými brněnskými průmyslníky pro expresní přelety mezi Brnem, Prahou, Bratislavou a Vídní. Byl oblíbený pro svoji rychlost a komfort.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2018
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
Válečná kořist od Kbelského majáku - Dornier Do-335 A-02 (W.Nr.240102 CVG+PH).
Model Tamiya 1/48, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

Stroj, se kterým Ing. Hans Werner Lerche při přeletu z Rechlinu do Oberpfaffehofenu 20. dubna 1945 nuceně přistál v Praze pro nedostatek paliva. Při přistání došlo k menšímu poškození na zatahovacím mechanismu podvozku, závadu se však kvůli nemožnosti dopravit unikátní náhradní díl z Rechlinu a drobným sabotážím ze strany českých dělníků nepodařilo odstranit; letoun se tak dočkal konce války v Čechách. Ve dnech 9. - 10. května 1945, kdy bylo letiště Kbely již v českých rukách, bylo na letounu zatřeno veškeré německé označení a provizorně naneseno nové. Kromě nestandardních československých znaků byly na trup a křídla shora doplněny nápisy ČSR(!) bílou barvou, aby se předešlo záměně se stroji nenáviděného Německa a nedošlo tak ke zničení velmi cenné kořisti. Předpokládalo se totiž, že se stroj nakonec pdoaří opravit a použít pro vlastní poválečný výzkum a vývoj. Tak se také stalo a stroj svou další kariéru nastoupil ve VZLÚ. Předtím však až do poloviny prosince 1945 byl tento "československý" Dornier hrdě vystaven u "Kbelského majáku".
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2017 až červenec 2018
  • 41 zobrazení
  • 0
  • 00
W.Nr. 140634, Maj. Hermann Graf, JGr. Ost, Toulouse-Blagnac, Francie, duben 1943.
Model Eduard 1/48 podle skutečné předlohy.

Hermann Graf, přestože v řadách Luftwaffe létal již od začátku 2. světové války, začal bojově létat až v bojích nad Krétou. Prvních sestřelů dosáhl v bojích nad pláněmi tehdejšího Sovětského svazu jako pilot JG 52. Velmi se mu dařilo, během 13 měsíců dokázal sestřelit 202 sovětských letadel. Dne 16. září 1942 byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty, v té době nejvyšším německým vyznamenáním. Poté byl stažen z fronty a jmenován velitelem cvičné JGr. Ost. Po krátkém intermezzu u JG 50 byl jmenován 11. listopadu 1943 velitelem JG 11 a 1. října 1944 se postavil do čela své bývalé JG 52, kterou vedl až do konce války. Po skončení války jej Američané předali Sovětům, kteří jej ze zajetí propustili až 25. prosince 1949. Hermann Graf zemřel 4. listopadu 1988 v Engenu. Během svého působení u JGr. Ost používal H. Graf dva stroje – Fw 190A-4 a Fw 190A-5. Kamufláže jeho strojů byly doplněny o červený tulipán na žlutém motorovém krytu, podobný motiv byl i na směrovém kormidle s vyznačeným počtem dosažených sestřelů. Na zádi trupu se na levé straně nacházel Grafův osobní marking, na pravé straně pak znak jednotky – orel poučující mláďata o létání.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2018
  • 37 zobrazení
  • 0
  • 00
Light fighter, W.Nr. 1501, Oblt. Walter Nowotny, 1./ JG 54, Orel, Sovětský svaz, léto 1943.
Model Eduard 1/48 podle skutečné předlohy.

Německý stíhač rakouského původu, rodák z Gmündu ležícího u hranic s tehdejším Československem, Walter „Nowi“ Nowotny, vyznamenaný Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty, sestřelil během 442 bojových letů celkem 258 nepřátelských letadel. Jeho samotného smrt zastihla při havárii Me 262 Schwalbe po souboji se stíhacím doprovodem amerických bombardérů poblíž letiště Hesepe 8. listopadu 1944. „Nowiho“ stroj obdržel nestandardní kamufláž tvořenou dvěma odstíny tmavě zelené barvy, pravděpodobně RLM 70 a její kombinací s další barvou. Žluté konce dolní poloviny křídla, pruh téže barvy okolo trupu identifikovaly letouny působící na východní frontě. Stroje JG 54 nosily žlutý pruh na trupu pod trupovými kříži, spodní část směrovky byla žlutou barvou nastříkána také. Přední část vrtulového kuželu nesla pravděpodobně žlutou spirálu, pod kabinou stroj nesl osobní symbol pilota.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.5.2018
  • 30 zobrazení
  • 0
  • 00
Fokker D.VII MÁG v.č. 3867, Československé letectvo, Učiliště pro vzduchoplavectvo, Cheb, pozdní léto 1923.

Model Eduard 1/72 podle skutečné předlohy.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2019
  • 13 zobrazení
  • 1
  • 00
"Medlánecké drak"
Model Fly 1/48, masky a obtisky Designové studio U ptáka & kocoura. Stavěno pro prezentaci společného projektu s Garfildem na Modellbrnu 2019.

Nélepší drak na celé Moravě!

Mezi járama 1948-1953 měl AK Medlánky zepár kusů poletuchy typu Grunau Baby IIb. Nejen lufťáci, ale hlavně štatlaři névíc žrali mašinu s načmáraným brněnským drakem. Všeci mu hókali "Medlánecké drak". V luftě ho kočírovali hlavně Vladimír Schultz a Petr Watzek, kterým nikdo nehókl jinak než Laďa a Peťa. Taky měli svoje jména škráblý betelným krasopisem každé z jedné strany pod kabinó. Na připomínku první sportové víkendové pařby v červencu 1948 na letišťu brněnských plachtařů v holpecu s modelářama škrábli na trupisko hrdé nápis „Medlánky só špica!“, z kterýho majó cajzli fedry ještě dneska. Laďa a Peťa žádnó ostudu neufachčili a co mohli to na Medláneckým draku vyhráli, čížkům zbyly jen mokrý augle. Modeláři ze štatlu na počest betelnýmu vítěství nad cajzlama ufachčili další jár modelářskó sótěž „Model jako Brno“ a medlánecké drak se stal jejich maskotem… Všem tak ukázali, že štatlaři z Brna só prostě nejbetelnější borci široko daleko...

Do hantecu škrábnul Járyn Malé
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 8 zobrazení
  • 0
  • 00
MP197, 245. (North Rhodesian) peruť, 121. křídlo, B.164 Schleswig, Německo,červen 1945.
Model Hasegawa 1/48 podle skutečné předlohy

MP197 přišel k 245. peruti v srpnu 1944, v době vrcholící operace „Falaise Gap“ probíhající v Normandii. Zdá se, že v té době nenesl označení individuálním písmenem „U“, nicméně býval v roce 1945 v záznamech veden jako MR-U. V té době s ním mohl několik operačních letů podniknout Fl/Lt H. T. „Moose“ Mossip, RCAF a zřejmě v téže době se na přídi objevila žraločí tlama. Mossip padl 7. března 1945. Po tomto datu nejsou známy dokumenty o dalších pilotech, kteří by s MP197 létali, nicméně je známo, že s ním příležitostně pilotoval S/Ldr Tony Zweigbergk. Letoun zůstal u 245. perutě po ukončení války a byl vyfotografován v červnu 1945 ve Warmwellu během návštěvy jednotky u APC. Po rozpuštění perutě se letoun z Německa vrátil do Velké Británie a v listopadu byl u 83 GDC sešrotován.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.12.2018
  • 27 zobrazení
  • 0
  • 00
Heinkel He 162 A-2 Spatz (Volksjäger) W.Nr. 120074, žlutá 11 Oblt. Emil Demuth, 3./ JG 1, letiště Leck, květen 1945
Model Tamiya 1/48 podle skutečné předlohy.

Heinkel He 162A-2 "žlutá 11" Oblt. Emila Demutha, velitel 3./JG1, byl fotografovaný u svého letounu na letišti v Lecku v květnu 1945. Rostocký výrobce používal stejné které bylo dáno předpisem 8-162 z 9. ledna 1945. S tvarově odlišným přechodem mezi barvami na bocích trupu a pod křídly. Tento tvar kopíroval přirozený stín, který na trupu vytvářelo křídlo. Výjimkou jsou tmavé SOP pocházející zjevně od jiného dodavatele. V tomto případě je výsostné označení provedeno bílou linkou. Symboly sestřelů, které jsou vyobrazeny na SOP nebyly dosaženy na tomto stroji.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 5 zobrazení
  • 0
  • 00
Generálmajor Georgij Nefyodovič Zacharov, 303. stíhací divize, východní Prusko, podzim 1944.
Model Eduard 1/48 podle skutečné předlohy.

Generálmajor G.N. Zacharov létal s tímto Jakem-3 nad východním Pruskem na podzim roku 1944. Letadlo je opatřeno bleskem na trupu, které toto letadlo zařazuje k 303. stíhací divizi, emblém na trupu namalovali členové pluku Normandie-Niemen, kteří patřili k této divizi a je věnován jejich patronu sv. Jiří. Kužel je nastříkán netypickým způsobem. Levý bokorys je vytvořen na základě dobové fotografie, ale celý levý profil a barevnost není jistá.
G.N. Zacharov bojoval během Španělské občanské války na straně republikánů a také proti Japonsku v Číně. Během 2. sv. války absolvoval 153 misí, z toho 48 soubojů a sestřelil 22 letadel. V březnu 1945 byl vyznamenám řádem Hrdina sovětského svazu. Po válce pokračoval ve vojenské službě v různých vysokých pozicích.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.4.2018
  • 25 zobrazení
  • 0
  • 00
bílá 4, Lt. Roger (Robert) Marchi, Normandie-Niemen, Litva, léto 1944
Model Special Hobby 1/32 podle skutečné předlohy

Exelentní akrobat R. Marchi dosáhl celkem 13 vítěztví. Zahynul při letecké nehodě 17. července 1946
více  Zavřít popis alba 
  • 25.11.2017
  • 25 zobrazení
  • 0
  • 00
1. stíhací letecký pluk, 2. letka, 4. letecká divize, 1948.
Model Eduard/Gavia 1/48 podle skutečné předlohy.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2011 až červenec 2018
  • 20 zobrazení
  • 0
  • 00
Učební pomůcka, letecké učiliště Olomouc, padesátá léta 20. století.
Model Eduard/Gavia + konverze AML 1/48 podle skutečné předlohy.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.11.2015
  • 32 zobrazení
  • 0
  • 00
Používal VZLÚ v letech 1946-1968 pro transportní a zkušební účely.
Model Revell 1/72, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

Když v březnu 1948 bylo jasné, že ČSA o L-290 ztratily zájem a přiblížil se konec tohoto letounu, začal se o tento stroj zajímat Výzkumný a zkušební letecký ústav. Tento typ letounu se mu totiž hodil pro testování různých agregátů a přepravu nákladů. V květnu 1968 byla provedena generální oprava a při této opravě dostal letoun i nové, moderní zbarvení. 20. srpna 1968 byla na konce křídel namalována československá vlajka a s takto označeným letounem se vedení VZLÚ podařilo i tajnými materiály ulétnout do SRN. Další osud tohoto letounu v SRN není znám.
více  Zavřít popis alba 
  • březen až červenec 2018
  • 65 zobrazení
  • 0
  • 00
Dálkově Ovládaný Terč, letecké učiliště Prostějov, konec roku 1948
Model Brengun 1/48, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

Když bylo jasné, že se se do výzbroje letectva zařadí i noční stíhač S-229 a jeho cvičná verze CS-229, byl už koncem roku 1945 Letovu zadán požadavek na výrobu dálkově ovládaného terče. Protože se v té tobě v Letovu nalézalo mnoho komponent V-1, bylo rozhodnuto je využít. Ale samotná V-1 se pro základ Dálkově ovládaného terče moc nehodila, tak byl zkonstruován nový terč s využitím dvou pulzačních motorů. Z tohoto projektu nakonec vznikl DOT-2 Straka. Tento terč sloužil na učilišti v Prostějově pro výcvik nočních stíhačů na letounech CS-229. Tyto terče v našem letectvu sloužili až do konce padesátých let, kdy byly nahrazeny modernějšími...
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2017 až červenec 2018
  • 22 zobrazení
  • 0
  • 00
Experimentální proudový stíhací letoun
Model Revell 1/32, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

Během roku 1947 pořádali občané a podnikatelé z Vyškovska sbírku na obnovu aeroklubového letiště ve Vyškově. Bohužel, přišel únor 1948 a veškeré vybrané peníze i celé letiště zabral stát a armádní letectvo. Během června téhož roku se při betonovacích pracích znenadání propadla část právě betonované nové odstavné plochy. Při bližším průzkumu se ukázalo, že se propadla část stropu tajných podzemních dílen, kde se v posledních týdnech Druhé světové války montovaly letouny, jež měly zvrátit zkázu Třetí říše. K velkému překvapení všech se při průzkumu v podzemních dílnách nalezly části hned několika proudových stíhaček Heinkel He-162 "Spatz", které se téměř výhradně montovaly v podobném, ale mnohem větším podzemním komplexu "Seegrotte" u Vídně.

Stavební práce na vyškovském letišti byly okamžitě přerušeny a byli povoláni technici z pražského VZLÚ. Těm se během jednoho měsíce podařilo identifikovat, vyzvednout a převézt všechny nepoškozené části letounů do Prahy, tam se následně pokoušeli podle původní i nalezené dokumentace letouny zkompletovat a obeznámit se tak s touto výjimečnou konstrukcí. Nakonec se podařilo sestavit jen jeden exemplář, byl však k údivu všech dokonce letuschopný! Sestrojení letounu bylo možné jen díky továrně Letov, jelikož v Protektorátu Čechy a Morava byla právě tato továrna připravena k sériové výrobě ocasních částí Heinkelu 162 a po válce se tam několik kompletů VOP i SOP nacházelo. Proto byl také Heinkel přeznačen na Letov S-162 a familiérní přezdívku "Vyškovský vrabec" na počest místa jeho nálezu. Jelikož byl k dispozici i dostatek původních zbraňových systémů, byl tento letoun vyzbrojen a připraven ke zkouškám na střelnici. Ve středu 20. října 1948 kpt. Jaroslav Štika provedl první z celkem čtyř vzletů toho dne, přičemž při čtvrtém letu byly palubní zbraně krátce, ale úspěšně odzkoušeny. Hlavní představení si letoun měl odbýt v rámci slavnostní přehlídky během oslav VŘSR v sobotu 6. listopadu 1948, kdy měl také ve spolupráci s vlečnou Avií CS-92V předvést ostrý útok na vlečný terč - rukáv. Pro nečekanou poruchu na elektroinstalaci zbraní během přehlídky však tento úkol nesplnil, nutno podotknout že k velké nelibosti představitelů strany a generality. Z tohoto důvodu byl následně letoun uznán jako "služebně neschopný a ideologicky nevhodný" a jeho další aktivní provoz byl ihned ukončen. Vyškovský vrabec pak sloužil ještě několik let jako učební pomůcka mechaniků a konstruktérů ve VZLÚ. Další osudy tohoto výjimečného stroje nejsou zcela jasné, pravděpodobně byl rozebrán a sešrotován, podařilo se zachránit jen ocasní část, kterou dodal Letov. Ta byla následně deponována v NTM Praha a odtud se dostala do VTM v Lešanech, kde je dodnes pod i.č. 18243.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.6.2019
  • 15 zobrazení
  • 0
  • 00
Výzvědná raketa školní, letecké učiliště Prostějov 1947.
Model Tamiya 1/48, masky a obtisky Designové studio U ptáka a kocoura.

Po Druhé světové válce zůstalo na našem území mnoho pozůstatků po provozu německé Luftwaffe. Mezi těmito zbytky bylo nalezeno velké množství komponent letounové střely V-1. Přemýšlelo se, jak tento stroj využít. Pak někdo podal návrh, že by se mohla využít jako výzvědná raketa pro školní použití. V Letovu probíhal výroba společně s DOT-2. VRŠ-1 Rorýs taktéž sloužil v leteckém učilišti v Prostějově do poloviny padesátých let. Zda nějaké kusy zůstaly i do dnešních dnů se neví...
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2017 až červenec 2018
  • 22 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Tak tady je ukázka mé tvorby. Možná se někomu mé výtvory nebudou líbit, ale to mi vůbec nevadí. Nesnažím se stavět dokonalé zmenšeniny opravdových strojů. Hlavně, že jsem spokojen já :-D A vovovovotom to je! :-D Modelaření ZDAR!

Aktivní od

19. července 2018

Pohlaví

muž

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama